Hradec Králové bistro

Sice jsem měl naplánovanou cestu do Rokytnice v Orlických horách, ale nakonec jsem skončil v Hradci. Nelitoval jsem propadlé vlakové jízdenky a podniknul jsem tedy výlet do města. První, co mě zaskočilo, byl archaický označovač lístků v MHD. Ještě ten původní, do kterého se vkládá lístek zhora a posunutím vstupu k sobě se vykrojí tři otvory v lístku. Prostě ještě systém předrevoluční. Nutno ale dodat, že to je jen pro cestující s papírovým lístkem. Hradečáci mají elektronickou kartu, podobnou té naší, pardubické.

Vystoupil jsem u Adalbertina a šel směrem do centra. Tam jsem si poprvé uvědomil, jak impozantní mají východočeské muzeum. Myslím, že je od architekta Kotěry. No, první republika, prostě.

Pak jsem se přesunul na Masarykovo náměstí a zašel do salátového baru Freší napěší. A docela mi chutnalo. Netradiční krmě z několika ingrediencí, já měl s trhaným hovězím masem. Už pomalu pakovali, byl pátek odpoledne. Naštěstí jim zbyl "poke", na který jsem měl spadýno. A dobrý.

Potom jsem už jel dom, na zastávce MHD jsem potkal "peerku" z Duševního zdraví a pozdravili jsme se. Potom cesta vlakem do Pardubic, omylem jsem zaplatil v mobilní aplikaci i za druhou osobu důchodového věku. Pro příště jsem už nastavení změnil. 

Na nádraží jsme přijeli na druhé nástupiště, které snad ani ještě není dokončené. Probíhá velká rekonstrukce pardubického nádraží, ale to je všeobecně známá věc.