Září září

Výživný podzimní měsíc. Podniknul jsem výlet do Orlických hor, do Rokytnice. Už dlouho jsem se chystal do Orlických hor vyrazit, podařilo se až teď. Společný víkend s rodičema se vydařil, musím říct. Oni bydleli v hotelu Orličan na náměstí v Rokytnici, já jsem přespával v hotelu asi 3 minuty chůze daleko. Pokojík jsem měl malý, leč útulný. Hotel se jmenuje Rokytenka a můžu doporučit, obzvlášť pro rodiny s dětmi. Mají tam minizoo (kozy, ovce, lamy a jiné zvířectvo) a také vymazlené prolézačky pro děti. A to je ten problém. Děcek tam bylo jak maku. Většina z nich byla asi místní, protože večer nastal nečekaný klid. Možná i díky tomu, že sprchlo a všichni se někam schovali.

V sobotu jsem ale měli turistický den. Všichni tři jsem vyrazili na tvrz Hanička. Sice jsem nedorazili až k pevnosti, to ale nevadilo, páč všude kolem je mnoho jiných bunkrů a pevnůstek. Jeden z bunkrů je zakoupen soukromníky, kteří z něho udělali víkendovou chatičku. Abyste si nemysleli, z venku je vše při starém, jen vevnitř je cosi jako ložnice a snad i další prostory jsou obyvatelné. Dovnitř ale není volný vstup, takže tyhle informace mám jen z rozhovoru táty a majiteli pevnosti. Zrovna, když jsem šli kolem a mysleli si, že jsme u samotné Haničky, tam skupinka chlapů seděla na rozkládacích židličkách a vychutnávali ranní slunce. Tak jsem se jim pofotili na střeše a šli směrem ke skutečné Haničce. Sice jsme tam nedošli, museli jsme obrátit na autobus, ale i tak paráda. Trochu relaxace před dalším kolem pandemie.

Ta začala zhurta, lidi ale si ale začínají trochu moc optimisticky zvykat. Snad to dopadne dobře.